Síla přímluvné modlitby
Začátkem února 2007 jsem byl na kardiochirurgii v karlovarské nemocnici vyšetřen a bylo mi sděleno,že musím bezodkladně podstoupit operaci srdce v Praze.Zmocnila se mne úzkost,obavy a bázeň.Uvědomoval jsem si vážnost operace a to,že jenom moje modlitby vysílané k nebeskému Otci nestačí.Manželka telefonicky mojí situaci oznámila některým našim známým,kteří přislíbili,že se za mne budou modlit.
V neděli 11.2. ve shromáždění našeho sboru v Aši jsem celému sboru oznámil,že příští den odjíždím do Prahy na operaci srdce,provedení bypassu.Prosil jsem celý náš sbor,aby se za mne modlili,za celý operační tým lékařů,sester,přístroje,za Boží vedení a pomoc,za můj stav před operací,při operaci a po operaci.Byl jsem povzbuzen mnohými bratry a sestrami i mládežníky,že se za mne budou modlit a některými,že se budou i postit.Měl jsem radost,že za mým problémem stojí sbor,rodiny,jednotlivci i přátelé v zahraničí.a budou ho předkládat nebeskému Lékaři
V nemocnici v Praze jsem hlouběji pochopil naši závislost na Pánu Bohu,naši zranitelnost a křehkost.Náš nebeský Otec je veliký,mocný a slavný Bůh.milující,slyšící a odpovídající Bůh,který dal lékařům úžasné schopnosti a obdarování a nám věřícím dal vzácná zaslíbení a dary pro praktický život.Přímluvná modlitba je úžasný prostředek služby křesťanů pro vyprošování milosti a účinné pomoci od našeho Pána pro lidi v nouzi.
Já osobně jsem měl velké obavy z okamžiku probuzení z narkózy,ale byl jsem překvapen jaký klid a hluboký pokoj jsem cítil a prožíval po probuzení z narkózy.Tehdy jsem si uvědomil,že několik desítek bratrů a sester vyslovují moje jméno a předkládají moji nemoc před Boží tvář,volají a prosí za mne,za jeho blízkost a pomoc pro mne.Viděl jsem kolem sebe laskavé tváře pečujících sestřiček a zájem lékařů o můj zdravotní stav.Pochopil jsem a na vlastním těle jsem poznal moc přímluvné modlitby.
Moje poděkování a moje vděčnost patří Pánu Bohu,že slyší volání,prosby a modlitby svých dětí.Děkuji moc všem ,kteří se za mně přimlouvali a mysleli na mně.Ať vám všem Pán Bůh požehná a odmění vás.Poděkování patří i týmu lékařů a sester,kteří o mne zodpovědně a profesionálně pečovali.
Z nemocnice z Prahy mne odvezli na oddělení intenzivní péče časné rehabilitace do lázní Poděbrady.Jsem vděčný Pánu Bohu,že závěrečné tři týdny mohla být se mnou v lázních v Poděbradech také moje manželka.
Nejsem ještě úplně zdráv.Ještě potřebuji Boží pomoc a milost.Věřím v Boží všemohoucnost a v moc modlitby. Vy i já žijeme jen z Boží milosti.
Vladislav Dušek
