Svědectví!!!
Svědectví!!!
Když se řekne svědectví tak se někteří zarazí. Proč ale? Myslím si, že na svědectví není nic špatného. Podle mě je svědectví něco co jsem prožil, co se stalo, o čem vím že se dotýkalo mého života.
Mnoho lidí vydává svědectví bez toho, že by si toho byli vědomi. Jak věřící tak i nevěřící. Vždy když se rozpovídáme o něčem co se dotýká našeho života a co s námi souvisí, je to svědectví pro naslouchajícího. Naše životy, naše chován,í reakce na situaci v životě to všechno je také svědectví našemu širokému okolí. Jak je vidět mi všichni žijeme životem svědectví akorát je rozdíl v tom o čem a o kom svědčíme. V tom se lišíme. Buď ukazujeme sami na sebe, nebo můžeme ukazovat na Boha. Jako křesťan chci vždy ukazovat na Boha právě i svědectvím. To co já prožiji, to co se naučím, to jak já klopýtnu, tím vším můžu ukazovat na Boha. Jak mně pozvedává, jak jedná v mém životě, jaký je.
Myslím si že právě skrze svědectví druhých lidí můžeme mi sami být povzbuzeni na cestě naší společné viry. A o to nám jde. Nebo ne? Jak můžu být povzbuzen když nic neřeknu a od druhého také nic nezazní? Chci všechny povzbudit k vydávání svědectví jak písemnou formou, tak ústní.
Bůh vám požehnej v životě sdílení se.
Petr B.
